Lidé mají inflaci spojenou především se zdražováním. Částečně je tento přístup správný, protože inflace označuje určitý jev, ke kterému dochází v případě celkového růstu cen a zboží v ekonomice, roste celková cenová hladina. Musí se jednat o růst plošný, což znamená, že se zvedají ceny vesměs všeho. Pokud by například rostla pouze cena chleba a ostatní položky zůstaly na stejné úrovni, o inflaci mluvit nemůžeme. Inflace je peněžní jev a vzniká, když je v ekonomice více peněz než celkového produktu, respektive když množství peněz roste rychleji než ekonomický výstup.
V základu inflace snižuje hodnotu našich peněz. Jednoduše řečeno, za tisíc korun si dnes koupíte méně než před rokem. O kolik se peníze v určitém čase znehodnotí, záleží na výši inflace. Měří ji Český statistický úřad a používá k tomu přesně dané metriky, nejčastěji dle indexu spotřebitelských cen.
K výpočtu slouží pomyslný nákupní koš, do kterého ČSÚ zařazuje potraviny, zboží, pohonné hmoty, energie a další položky, které běžně nakupuje průměrná česká domácnost. Výsledné ceny mezi sebou následně porovnává v čase. Zohledňuje také váhu jednotlivých položek, to znamená, jakou vahou se podílí na výdajích průměrného spotřebitele. Výsledkem je takzvaná spotřebitelská inflace.
Podle výše inflace rozlišujeme její stupně:
- Mírná inflace - jednociferná, pro ekonomiku je přijatelná a nevytváří žádné větší potíže.
- Pádivá inflace - dvou až trojciferný roční růst míry inflace, vyvolává vážné ekonomické potíže.
- Hyperinflace - více než trojciferný roční růst, vede k rozpadu peněžní soustavy.
Není inflace jako inflace
Běžní lidé se o aktuální výši inflace dozvídají nejčastěji z médií. Novináři se logicky snaží udělat články co nejzajímavější, proto zpravidla vybírají to vůbec nejvyšší možné číslo. Pojďme si vše uvést na pravou míru. I když se v novinách dočtete, že v červenci stoupla inflace na 17,5 procenta, určitě to neznamená, že za daný měsíc vaše peníze ztratily přes 17 % jejich hodnoty. Výše inflace se vždy udává z hlediska nějakého porovnání s minulostí, a to může být různé. V základu rozlišujeme tři druhy:
- Meziroční inflace
- Meziměsíční inflace
- Průměrná roční inflace
Meziroční inflace
Při výpočtu se porovnává současná cenová hladina s cenami ze stejného měsíce minulého roku. Meziroční inflace za červenec nám ukazuje, o kolik se ceny za zboží a služby zvýšily oproti minulému červenci. Musíme si uvědomit, že údaj vůbec nemusí poskytnout správnou informaci, o kolik bylo v minulém roce celkově levněji nebo dráž. Pokud by vlivem okolností teoreticky došlo k tomu, že se zrovna v červenci vše prudce zdraží a ostatní měsíce se naopak zlevňuje, celková inflace v ročním průměru bude mít naprosto odlišnou hodnotu, dokonce může padnout i do záporných čísel.
Meziměsíční inflace
Výše meziměsíční inflace udává, o kolik se zvýšily ceny v porovnání s předchozím měsícem. Zpravidla se jedná o nejnižší číslo. Může nám napovědět, zda inflace aktuálně zrychluje, nebo naopak zpomaluje. Při vyšších hodnotách inflace, jako máme dnes, se jedná o zásadní údaj o cenové dynamice.
Při plánování investiční strategie by vás měla nejvíce zajímat právě průměrná roční inflace. V minulém roce (2021) dosahovala 3,8 procenta. Celkové číslo pro aktuální rok budeme pevně znát až po jeho konci. Dá se samozřejmě vypočítat i průběžně z již uběhlých měsíců, do konce roku se ale může její finální podoba výrazně proměnit. Na rozdíl od meziroční inflace se porovnávají průměrné ceny za celých 12 měsíců s těmi předchozími.
Průměrná roční inflace
Pro lepší představu se podívejte na aktuální hodnoty v tabulce. Všechna čísla se týkají inflace, navzájem se od sebe ale výrazně liší. Není zkrátka dobré držet se pouze jednoho čísla, vždy na výši inflace musíme nahlížet z různých úhlů.
Proměňte nepřítele v příležitost
V žádném případě nechceme tvrdit, že aktuální vysoká inflace má příznivé dopady, právě naopak - ekonomice škodí a je projevem velké nerovnováhy, kterou dnes v ekonomice máme. Naštěstí tu s námi (doufejme) nebude navždy a jedná se o dočasný fenomén, který dříve či později skončí. Podle predikcí České národní banky by měla průměrná inflace v roce 2023 klesnout na 9,5 % a v roce 2024 by se mohla pohybovat okolo 2,4 %, tedy již de facto na dlouholetém průměru.
Pozitivní výhled nám otevírá příležitost k výhodnému investování do dluhopisů. V návaznosti na aktuální vysokou inflaci se zvýšily i výnosy dluhopisů a úrok se pohybuje okolo 6-8 % s návratností například 4 let. Pokud se tedy predikce ČNB vyplní a v příštích letech inflace výrazně klesne, taková investice vám nabídne nejen dostatečnou ochranu před inflačním působením, ale navíc přidá i příjemné zhodnocení.
Závěrem
Inflace se týká každého z nás a zaslouží si pozornost, protože ovlivňuje spoustu různých oblastí. Se zvyšující se inflací přichází zdražování a snižuje se hodnota peněz. Právě z toho důvodu se nevyplatí nechávat své finance ležet na běžném účtu, ale naopak je investovat. Při výběru investic se na situaci musíme dívat v dlouhodobějším horizontu a neřídit se pouze aktuální meziroční inflací. Dlouhodobé investování si zkrátka žádá dlouhodobý náhled a správně zvolenou strategii s ohledem na budoucí vývoj. Podlehnutí krátkodobě vysokým výnosům by se v delším období mohlo ukázat jako velmi rizikové.
